32. PTO Severka

Pionýrský tábornický oddíl s tradicí
pionyr_logo

Morseovka


Mladší

Tato zkouška prověří tvé schopnosti komunikovat pomocí Morseovy abecedy. Budeš potřebovat umět jak přijímat (dekódovat) zprávy, tak je i vysílat (kódovat).
Co tě čeká a co je potřeba umět:
Zkouška se skládá ze dvou hlavních částí:
1. Příjem zprávy (dekódování)

  • Úkol: Přijmout a správně zapsat textovou zprávu vysílanou v Morseově abecedě.
  • Délka zprávy: Přibližně 20 znaků.
  • Časový limit: 2 minuty na celý příjem a zápis.
  • Obsah zprávy: Zpráva bude složena náhodně a bude obsahovat pouze písmena (bez čísel). Způsob příjmu: Zprávu bude vysílat vedoucí zvukovým signálem (např. píšťalkou) nebo vizuálně (např. světlem, praporky).
  • Možnost doptání: Pokud si během příjmu nebudeš jistý/á jedním konkrétním písmenem, můžeš požádat o jeho zopakování. Vedoucí však zopakuje maximálně jedno písmeno z celé zprávy, a to nejvýše dvakrát.

2. Vysílání zprávy (kódování)

  • Úkol: Samostatně a správně odvysílat textovou zprávu v Morseově abecedě.
  • Délka zprávy: Přibližně 6 znaků.
  • Časový limit: 1,5 minuty na celé vysílání.
  • Způsob vysílání: Budeš vysílat domluveným způsobem – zvukovým signálem (např. píšťalkou) nebo vizuálně (např. baterkou, praporky). Důraz je kladen na tvou přesnost a srozumitelnost vysílání.
  • Kontrola: Vedoucí bude kontrolovat správnost tvého vysílání.

Alternativní metody signalizace:

Kromě klasického pískání je možné po domluvě využít i jiné metody přenosu Morseovky, například:

  • Signalizace světlem (baterkou).
  • Signalizace praporky ve dvojici (někdy označováno jako metoda inspirovaná E. T. Setonem).

Morseova abeceda i s čísly

Starší

Tato pokročilá zkouška z Morseovy abecedy je určena pro ty, kteří již ovládají základy a chtějí prokázat vyšší úroveň dovedností. Zkouška klade důraz na rychlost, přesnost a schopnost pracovat s čísly a speciálními provozními signály.

Co tě v této zkoušce čeká:

  1. Příjem zprávy (dekódování):
    • Rychlost a obsah: Tvým úkolem bude přijmout a správně zapsat zprávu v Morseově abecedě o délce přibližně 20 znaků v časovém limitu 1 minuty. Zpráva bude obsahovat písmena a čísla.
    • Další prvky: Očekává se, že rozpoznáš a správně interpretuješ i běžné provozní signály (např. začátek zprávy, konec zprávy, označení omylu) a způsob kódování českých písmen s diakritikou.
    • Způsob příjmu: Zpráva bude vysílána zvukovým (např. píšťalkou) nebo vizuálním signálem (např. světlem, praporky).
    • Možnost doptání: Pro tuto pokročilou úroveň se obvykle nepředpokládá opakování znaků ze strany vedoucího, pokud není stanoveno jinak před začátkem zkoušky.
  2. Vysílání zprávy (kódování):
    • Rychlost a obsah: Budeš samostatně, zřetelně a plynule vysílat zprávu o délce přibližně 12 znaků v časovém limitu 1 minuty. Zpráva k odvysílání bude obsahovat písmena i čísla.
    • Použití signálů: Při vysílání musíš aktivně a správně používat provozní signály: začátek a konec vysílání, a v případě chyby i signál pro omyl. Je také potřeba znát a umět odvysílat česká písmena s diakritikou.
    • Způsob vysílání: Budeš vysílat domluveným způsobem – zvukovým nebo vizuálním signálem.
    • Přesnost: Důraz je kladen na přesnost, rychlost, plynulost tvého vysílání a správné používání všech prvků Morseovy abecedy.

Klíčové dovednosti pro tuto část zkoušky (Morseovka):

  • Spolehlivá znalost celé Morseovy abecedy pro písmena i čísla.
  • Schopnost udržet tempo při příjmu (cca 20 zn./min) i vysílání (cca 12 zn./min).
  • Znalost a aktivní používání provozních signálů (začátek, konec, omyl) a českých písmen s diakritikou v Morseově abecedě.

LUŠTĚNÍ ŠIFER (Pokročilá úroveň)

Další důležitou dovedností pro starší členy je schopnost pracovat s různými typy šifer. Tato část zkoušky prověří tvé logické myšlení, trpělivost a znalost běžných šifrovacích metod.

Co tě v této části zkoušky čeká:

  • Úkol: Obdržíš sadu několika zašifrovaných zpráv.
  • Cíl: Tvým úkolem bude tyto zprávy v daném časovém limitu úspěšně rozluštit a získat původní text.
  • Časový limit: Na rozluštění celé sady šifer budeš mít 1 hodinu.
  • Typy šifer: Zprávy mohou být zašifrovány různými běžně používanými tábornickými a historickými metodami. Může jít například o substituční šifry (včetně variant Morseovky použitých jako substituční klíč, křížové šifry, posunové šifry) nebo transpoziční šifry.
  • Příprava: Pro úspěšné zvládnutí této části zkoušky je nutná znalost principů a praktického luštění různých typů šifer. K přípravě ti poslouží následující přehled šifrovacích technik.

Šifry – Přehled a Principy

Schopnost pracovat se šiframi rozšiřuje možnosti komunikace a přináší další úroveň tábornických dovedností. Zde je přehled některých typů šifer, se kterými se můžeš setkat:

Substituční šifry
Jedná se o šifry, kdy písmena (nebo jiné znaky) původní zprávy jsou systematicky nahrazena jinými znaky nebo symboly.

  • Morseovka jako šifra:
    • Tradiční morseovka
    • Morseovka obrácená
      (Tečky jsou čárky, čárky jsou tečky)
    • Morseovka nahrazená (symbolická) (Příklady: velká/malá písmena, sudá/lichá čísla atd.)
    • Morseovka schovaná v obrázku/textu

    Křížové šifry (Polybiovy čtverce a jejich varianty):

    • Velký Polský kříž

    Příklad šifry:

    • Malý kříž (Templářský)

    Příklad šifry:

    • Hebrejský kříž
    • Tři kříže

    Posunové šifry (Caesarova šifra a varianty):

    Šifry fungují na principu posunu abecedy o určitý počet písmen. Základem rozluštění je odhalení principu posunu. Po český jazyk platí:

    • Caesarova šifra (pevný posun vpřed)
    • Obrácený posun (pevný posun vzad)
    • Střídavý posun
    • Nepravidelný posun (s klíčovým slovem/číslem)
      Písmena jsou posunuta pokaždé o jiný počet pozic podle klíče.
      Příklad: Klíč 1386 znamená posun prvního písmene o 1 pozici, druhého o 3 pozice, třetího o 8, čtvrtého o 6, pátého znovu o 1 atd.
      Příklad: Klíč 3-2+1+4 značí i různý směr posunu

    Ostatní substituční principy

    • Doplnění písmene (Mezipísmenná šifra)
      Šifra je tvořena dvojcemi písmen. Řešením je najít písmena patřící mezi písmeny ve dvojici. 
      Příklad: RT DF UW DF QS JL ZB 
      Ale i příklad: QU CG TX CG PT IM YC
      Oba příklady mají řešení Severka
    • Součet čísel
       Šifru tvoří skupiny čísel, jejichž součet udává pozici písmene v abecedě. Dvojice či trojice písmen s mezerami nebo bez, ale i matematické formule.
    • Šifra „312“ (Prostorová)
      Šifru tvoří sled čísel 1,2 a 3. Tyto čísla jsou uspořádána do trojic tak, že udávají souřadnice písmen umístěných v trojrozměrné krychli a to na osách x, y, z. Varianta Hebrejského kříže
    • Překlopená abeceda
      Varianta na posunové šifry. Písmenům abecedy je přidělen jejich zrcadlový opak, písmena ze začátku abecedy jsou přepsána na písmena z konce – A=Z, B=Y, C=X atd.
    • Čínská šifra (Pseudo čínské znaky)
      Klíčem je tabulka. Písmeno je přepsáno do pseudo čínských znaků – číslo řádku nám dá počet horizontálních čar výsledného symbolu, číslo sloupce pak udává počet vertikálních čar.

      Příklad:

      Transpoziční šifry

      Jedná se o šifry, kde jsou v šifrovaném textu použita původní písmena zprávy, ale jejich pořadí je systematicky změněno.

      • Pozpátku
        Zpráva je napsána pozpátku.
      • Sudá a lichá písmena (+ možné kombinace)
        Nejprve čteme lichá, potom sudá písmena. Možná kombinace se šifrou pozpátku, lichá popředu, sudá pozpátku
      • Změna směru čtení po řádcích (Had, Šnek)
        Zprávu nečteme pouze na jednom řádku, ale písmena po sobě následují na více řádcích
        Příklady
      • Čtení z tabulky/bloku
        Opět se jedná o hledání směru čtení zprávy, tentokrát v “tabulce. Může jít ovšem i o souvislý blok textu.
      • N-té písmeno
        U takovéto šifry je klíčem číslo, které udává kolikáté písmeno čteme.
        Příklad, při klíči 5, čteme každé páté číslo
      • Sloupcová transpozice
        Klíčem šifry je slovo. Zprávu rozdělíme na tolik segmentů kolik máme písmen v klíči. Potom přiřadíme každému písmenu klíče číslo, zpravidla jeho pořadí v abecedě. Potom zapíšeme každý segment zprávy do sloupce pod písmena klíče, podle přiřazených čísel. Na řádcích přečteme zprávu.
        Příklad: Klíč HARDY, Zpráva OJBKVVLUICUBPDYAREKENADRARKETE Rozdělíme na segmenty: OJBKVV LUICUB PDYARE KENADR ARKETE

      Přidělíme čísla klíči

      Zapíšeme do sloupců

      Přečteme zprávu: Poklad je u rybnika Kacer v dute vrbe

      • Mřížková šifra (Grille)
        Klíč je mřížka ve které jsou zaznačeny pozice. Tuto mřížku přiložíme na tabulku se zprávou, zapíšeme písmena na pozicích, potom mřížku otočíme po směru hodinových ručiček a opakujeme.
      • Lištovka (Plotová šifra / Rail Fence Cipher)
        Zpráva je v tabulce s naznačenými “lištami”, podle kterých je zprávu třeba rozstříhat a poskládat v jiném pořadí.

      Kombinované šifry

      Šifrování použitím jednoho druhy šifry není velmi těžké na rozluštění, proto se často setkáváme s různými kombinacemi šifer a šifrovacích principů. Nejčastěji se setkáváme s kombinací substituční a transpoziční šifry (například morseovka pozpátku, Caesarova šifra ve šnekovi) Není ovšem ani vyloučeno použití více substitučních šifer (např. Ceasarova šifra a morseovka) nebo dvou transpozičních (např. šnek a sloupcová) Pozor na šifry chameleony, které se tváří jako šifra jednoho druhu ale jsou šifra druhu jiného. Pamatuj, že:

      • Skupiny o 1-4 znacích pravděpodobně skrývají morseovku.
      • Zpráva obsahuje zhruba 26 různých znaků či symbolů –  značí, že se jedná o abecedu.
      • Symboly o různé četnosti odpovídají písmenům abecedy dle četnosti v českém jazyce.
      • Písmena mají stejnou četnost jako v českém jazyce – jedná se o transpozici.

      Steganografie

      Zájmem steganografie není zprávu zašifrovat, ale skrýt ji. Může jít o schování morseovky v hudební nahrávce, schování textu v obrázku, použití neviditelných inkoustů , přímé označení písmen v textu (např font), použití významných čísel v textu a další. Stejné metody se dají použít pro schování klíče k dané šifře. Je dobré vědět, zda daný typ šifry vyžaduje klíč a zda se po něm mám shánět.